Alokázie: Exotika, která rozzáří váš domov

Alocasia

Alocasia: Tropická kráska

Alocasia, česky alokázie, pochází z tropických oblastí Asie a Austrálie. Tato rostlina si získala oblibu pro své nádherné listy, které připomínají sloní uši. Existuje mnoho druhů alokázií, lišících se tvarem, velikostí a barvou listů. Některé druhy mají listy zelené, jiné zase s bílými, červenými nebo fialovými žilkami. Alokázie patří mezi rostliny, které vyžadují specifické podmínky k růstu. Potřebují dostatek světla, ale ne přímé slunce. Ideální je pro ně rozptýlené světlo. Důležitá je také vysoká vzdušná vlhkost, proto je vhodné rostlinu rosit. Substrát by měl být propustný a bohatý na živiny. Alokázie zaléváme pravidelně, ale nepřeléváme. V zimě zálivku omezíme. Rostlina je citlivá na chlad, proto ji chraňte před průvanem a nízkými teplotami. Při správné péči se alokázie odvděčí krásnými listy a stane se dominantou vašeho interiéru.

Původ a rozšíření

Alokázie, často označovaná jako „sloní ucho“ pro své majestátní listy, má svůj původ v tropických deštných pralesích jihovýchodní Asie. Konkrétně se vyskytuje v zemích jako Indie, Malajsie, Indonésie a Filipíny, kde roste v podrostech husté vegetace. Vlhké a teplé klima těchto oblastí poskytuje alokáziím ideální podmínky pro růst. Preferují stinná stanoviště s vysokou vzdušnou vlhkostí a humózní, dobře propustnou půdou. Díky své odolnosti a nenáročnosti na péči se alokázie stala oblíbenou pokojovou rostlinou po celém světě. Pěstuje se v domácnostech, zimních zahradách i sklenících, kde dodává exotický nádech a oživuje interiér svými dekorativními listy. Existuje mnoho druhů alokázií, které se liší tvarem, velikostí a barvou listů. Některé druhy dorůstají impozantních rozměrů, zatímco jiné si zachovávají kompaktní tvar, vhodný i do menších prostor.

Charakteristické listy

Alocasie, často přezdívané jako „sloní uši“ díky svým majestátním listům, jsou skutečnou ozdobou interiérů. Právě listy jsou tím, co dělá tyto rostliny tak výjimečnými. Jejich krása spočívá nejen v impozantní velikosti, ale i v rozmanitosti tvarů a barev.

Některé druhy alokázií se pyšní srdčitými listy s výraznou žilnatinou, jiné zase nabídnou listy protáhlé, připomínající šípy. Barevná škála listů alokázií je ohromující – od sytě zelené, přes stříbrnou a červenou, až po temně fialovou, která působí téměř černým dojmem. Některé druhy alokázií mají listy zdobené kontrastními vzory, které jim dodávají na atraktivitě.

Listy alokázií jsou však nejen krásné, ale i funkční. Díky svému tvaru a struktuře dokáží zachytit i malé množství světla, což z nich dělá ideální rostliny do tmavších koutů bytu. Zároveň jsou listy alokázií schopny absorbovat ze vzduchu škodlivé látky a zlepšovat tak kvalitu ovzduší v místnosti. Péče o listy alokázií je poměrně snadná – stačí je pravidelně otírat od prachu a rosit.

Druhy alocasie

Alocasie, česky alokázie, jsou tropické rostliny s výraznými listy, které se pěstují pro svůj dekorativní vzhled. Existuje mnoho druhů alokázií, z nichž každý má svůj charakteristický tvar a barvu listů.

Mezi oblíbené druhy patří Alocasia amazonica 'Polly' s tmavě zelenými listy s výraznou bílou kresbou. Alocasia zebrina se vyznačuje zelenými listy a bíle pruhovanými stonky. Alocasia macrorrhiza, známá také jako "sloní ucho", má obrovské, sytě zelené listy. Alocasia black velvet má sametově hebké, tmavě zelené až černé listy s výraznou žilnatinou. Alocasia dragon scale má listy připomínající dračí šupiny s plastickou texturou a stříbřitým nádechem.

Při výběru alokázie je důležité zvážit podmínky, které můžete rostlině poskytnout. Některé druhy alokázií vyžadují vyšší vlhkost vzduchu a stín, zatímco jiné snášejí i sušší vzduch a sluneční světlo.

Péče o alokásii

Alocasia, přezdívaná také jako sloní ucho, je tropická kráska, která si podmanila nejedno srdce milovníka pokojovek. Její sametové listy s výraznou žilnatinou jsou pastvou pro oči, ale aby vám alokázie dělala radost co nejdéle, je potřeba věnovat jí náležitou péči. Alocasie miluje světlo, ale pozor na přímé sluneční paprsky, které by mohly listy popálit. Ideální je rozptýlené světlo, například u okna orientovaného na východ či západ. Co se týče zálivky, alokázie má ráda vlhko, ale nesnáší přemokření. Substrát by měl být neustále mírně vlhký, ale nikdy ne promočený. V zimě zálivku omezte. Důležitá je i vzdušná vlhkost. Alocasie pochází z tropů, proto ocení rosení listů, a to nejlépe odstátou vodou. Vytvořit vlhčí mikroklima můžete také umístěním květináče na misku s kamínky a vodou. Během vegetačního období, tedy od jara do podzimu, je vhodné alokázii přihnojovat tekutým hnojivem pro pokojové rostliny. V zimě hnojení vynechejte. Alocasie preferuje propustný, vzdušný substrát. Vhodná je směs pro pokojové rostliny smíchaná s perlitem či pískem. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv druh alokázie, s trochou péče se vám odmění krásou svých listů a zútulní váš domov.

Světlo a teplota

Alocasie, tyhle krasavice s listy jako tropické deštníky, milujou světlo! Ale pozor, přímé slunce jim spálí listy jedna dvě. Ideální je pro ně rozptýlené světlo, jako mají třeba pod korunami stromů ve svém přirozeném prostředí. Takže žádný jižní okno, kde by se smažily. Co se týče teploty, tak alokázie jsou teplomilné rostliny. V létě jim vyhovuje teplota mezi 20-25 °C, v zimě by neměla klesnout pod 18 °C. Mráz by je spolehlivě odrovnal. Důležitá je taky vzdušná vlhkost. Suchý vzduch, typický pro paneláky v zimě, jim nedělá dobře. Pravidelné rosení je proto nutnost. A pokud chcete alokáziím dopřát to nejlepší, pořiďte jim zvlhčovač vzduchu. Budou vám za to vděčné a odmění se vám krásnými, zdravými listy.

Zálivka a vlhkost

Alocasie, tyhle královny pokojových rostlin, si potrpí na pořádnou zálivku, ale pozor na přelití! Pamatujte, že pochází z tropických deštných pralesů, kde je vlhko a teplo. To ale neznamená, že je máte mít neustále ve vodě. Substrát by měl být mezi zálivkami vždy proschlý, ale ne úplně vyschlý. Ideálně sáhněte prstem do hlíny – pokud je suchá na povrchu, ale vlhká hlouběji, můžete zalít.

Vlastnost Alocasia
Typ rostliny Tropická trvalka
Původ Jihovýchodní Asie

A čím zalévat? Alocasie preferují dešťovou vodu, ale pokud ji nemáte, postačí i odstátá voda z kohoutku. Důležité je, aby nebyla příliš studená. Zalévejte opatrně, aby voda nešla přímo na listy, mohly by začít hnít.

A co vlhkost vzduchu? I tady platí, že alocasie milují vlhko. Pravidelné rosení listů jim udělá radost, stejně jako umístění na misku s kamínky a vodou. Pozor ale, aby se dno květináče nedotýkalo hladiny vody, mohlo by dojít k uhnívání kořenů. Pokud máte doma sušší vzduch, zvažte pořízení zvlhčovače vzduchu, alocasie vám poděkují bujným růstem a zářivými listy.

Hnojení a substrát

Alocasie jsou žíznivé krásky a na výživu náročné. Během vegetace, od jara do podzimu, jim dopřejte pravidelnou dávku hnojiva. Ideální je tekuté hnojivo pro pokojové rostliny s vyšším obsahem dusíku, který podpoří růst listů. Hnojte jednou za 14 dní, v zimě stačí jednou za měsíc. Alocasie preferují lehký, vzdušný a dobře propustný substrát. Směs pro pokojové rostliny obohaťte o perlit, kokosové vlákno nebo kůru pro lepší drenáž. Důležitá je i kyselost substrátu – ideální pH je mírně kyselé, okolo 6. Alocasie nesnáší přemokření, proto je důležité, aby substrát dokázal rychle odvést přebytečnou vodu. Pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu a zalévejte až ve chvíli, kdy je povrch suchý.

Alocasie, ty královny stínu, s listy jak malířské palety, které přinášejí do našich domovů nádech tropické exotiky.

Zdeněk Novák

Přesazování a množení

Alocasie, tyhle krásky s listy jako z jiného světa, potřebují čas od času nový domov. Přesazujeme je ideálně na jaře, když začínají rašit nové listy. Mladší rostliny ocení přesazení každý rok, starší stačí jednou za dva až tři roky. Při výběru květináče myslete na to, že alocasie mají rády těsnější prostor pro kořeny. Substrát by měl být vzdušný a propustný, ideálně s příměsí perlitu, piniové kůry nebo kokosového vlákna. Během přesazování buďte opatrní na hlízy, jsou křehké a snadno se poškodí.

A jak si namnožit tuhle tropickou parádu? Existuje několik způsobů. Nejjednodušší je dělení trsů při přesazování. Z mateční rostliny opatrně oddělte mladé hlízky s kořeny a zasaďte je do samostatných květináčů. Další možností je množení z oddenků, které se objevují na povrchu substrátu. Ty opatrně odřízněte a zasaďte do vlhkého substrátu. Alocasie se dají množit i ze semen, ale to je běh na dlouhou trať a vyžaduje to trpělivost. Semena se vysévají na povrch substrátu a udržují se ve vlhku a teple.

Škůdci a choroby

Alocasie, ačkoliv jsou to královny mezi pokojovými rostlinami, se nevyhnou občasným problémům se škůdci a chorobami. Mezi nejčastější nezvané hosty patří svilušky, malé potvůrky, které vysávají rostlině šťávu a zanechávají za sebou jemné pavučinky. Dalším nepřítelem jsou molice, drobný bílý hmyz, který se usazuje na spodní straně listů. Proti těmto škůdcům se dá bojovat mechanicky, otíráním listů mýdlovou vodou nebo použitím insekticidního přípravku.

Co se týče chorob, alocasie jsou náchylné k hnilobě kořenů, která vzniká přemokřením substrátu. Důležité je proto rostlinu zalévat s rozumem a dopřát jí dobře propustnou zeminu. Žloutnutí listů může signalizovat nedostatek živin, proto je vhodné rostlinu pravidelně přihnojovat hnojivem pro pokojové rostliny. A pokud se na listech objeví hnědé skvrny, může se jednat o spáleniny od slunce. Alocasie sice milují světlo, ale přímé slunce jim nesvědčí.

Toxicita alocasie

Alocasie, tyhle krásky s listy jako z jiného světa, si získávají srdce čím dál víc pěstitelů. Ale pozor, za tou exotickou krásou se skrývá i jisté riziko. Alocasie totiž obsahují toxické látky, konkrétně šťavelan vápenatý. Ten se vyskytuje ve všech částech rostliny, ať už v listech, stoncích nebo hlízách. Pro nás dospělé nepředstavuje větší nebezpečí, i když požití může způsobit podráždění ústní dutiny, slinění, otoky a zvracení. Zato pro domácí mazlíčky a malé děti může být alocasie mnohem nebezpečnější. Příznaky otravy u zvířat jsou podobné jako u lidí, ale mohou být intenzivnější a doprovázené ztíženým dýcháním, křečemi a v krajních případech i selháním ledvin. Co dělat, když máte podezření na otravu alocasií? V první řadě kontaktujte lékaře nebo veterináře a řiďte se jejich pokyny. Důležité je zachovat klid a nepanikařit. Prevence je ale vždycky lepší než léčba. Alocasie proto umisťujte mimo dosah dětí a zvířat, ideálně do závěsných květináčů nebo na vysoké police. Při manipulaci s rostlinou používejte rukavice a po práci si důkladně umyjte ruce. A co když máte doma malé děti nebo zvídavé mazlíčky, ale přesto se alocasie nechcete vzdát? V takovém případě zvažte jiné, netoxické druhy rostlin, které jsou pro ně bezpečné.

Alocasia v interiéru

Alocasie, přezdívaná také jako „sloní ucho“ díky svým majestátním listům, je rostlinou pocházející z tropických oblastí Asie. V našich končinách si získala oblibu jako pokojová rostlina, která dodá interiéru nádech exotiky. Péče o alocasii není nijak náročná, stačí dodržovat pár základních pravidel. Alocasie miluje světlé stanoviště bez přímého slunce, které by mohlo spálit její krásné listy. Důležitá je také vysoká vzdušná vlhkost, proto je vhodné rostlinu pravidelně rosit. Zálivku volte mírnou, substrát by měl mezi zálivkami vždy mírně proschnout. V zimě zálivku omezte. Alocasie ocení také pravidelné hnojení během vegetačního období, tedy od jara do podzimu. Pro alocasii je ideální lehký a vzdušný substrát, který zajistí dostatečnou propustnost vody. Pokud rostlina začne přerůstat květináč, je vhodné ji přesadit do většího. Alocasie je nejen krásná, ale také nenáročná pokojová rostlina, která potěší každého milovníka zeleně.

Publikováno: 21. 10. 2024

Kategorie: příroda